|
|
Nárůst popularity sportovního lezení na příkladu mediálního pokrytí Adama Ondry
Hübsch, Dan ; Trunečka, Ondřej (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce pojednává o proměně referování tří předních českých sportovních zpravodajských serverů Sport.cz, iSport.cz a sportovní redakce iDNES.cz o sportovním lezení na základě mediálního pokrytí českého reprezentanta Adama Ondry, který je - coby několikanásobný medailista ze světových i evropských šampionátů, olympijský účastník a první pokořitel cesty s dosud nejvyšší dosaženou obtížností - považován za nejlepšího lezce současnosti. Teoretická část práce se kromě profilu sledovaného sportovce zaobírá také konceptem gatekeepingu a s ním související teorií zpravodajských hodnot, které jsou posléze aplikovány na sportovní média a využity v analytické části. Cílem práce je skrze kvantitativní obsahovou analýzu postihnout vývoj spojený s proměnou informování o Adamu Ondrovi, a tím pádem také o sportovním lezení. Záměr práce vychází z hypotézy, že se v průběhu sledovaného období počet zveřejněných příspěvků vzhledem k Ondrovým úspěchům zvýší. A to se také potvrdí.
|
|
|
Projevy technologického determinismu ve výběru témat ve zpravodajství ČT24 a ČRo Radiožurnálu
Bečková, Kateřina ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem Projevy technologického determinismu ve výběru témat ve zpravodajství ČT24 a ČRo Radiožurnálu hledá odpověď na otázku, zda výběr témat v televizi a rozhlase ovlivňují technologie, které mají média k dispozici. S tím souvisí i to, zda tedy média zpracovávají do vysílání odlišné události. Teoretická část práce se proto věnuje charakteristice konceptů gatekeepingu, zpravodajských hodnot a rovněž technologickému determinismu. Autorka pro účely výzkumu zvolila nejprve obsahovou analýzu zaměřenou na kategorizaci témat. Výzkumným vzorkem byly dvouhodinové úseky vysílání kolem hlavních zpráv v poledne a večer po tři dny. Vybraná témata, která ČT24 nabídla divákům navíc v komparaci s Radiožurnálem, pak autorka podrobila sémiotické analýze, aby zjistila, zda je obraz tím rozhodujícím faktorem, proč se událost do vysílání rozhlasové stanice nedostala. Kontext pak zjištěním dodává šest polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů se zástupci obou médií. Ze všech získaných dat vyplývá, že televize vysílá o desítky témat denně víc, a to z důvodu časového prostoru, který má pro zpravodajství k dispozici. Na rozdíl od Radiožurnálu se pak ČT24 významně soustředí na vizuální stránku událostí, a proto někdy může docházet k odmítnutí vedením redakce některého tématu, jež reportéři navrhují...
|
|
|
Sociální síť Facebook ve zpravodajství: srovnání prostoru věnovanému sociální síti Facebook a jejímu obsahu v českých médiích v roce 2009 a 2011
Bezdíčková, Andrea ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Sociální síť Facebook ve zpravodajství: Srovnání prostoru věnovanému sociální síti Facebook a jejímu obsahu v českých médiích v roce 2009 a 2011" se věnuje využívání a citování sociální sítě Facebook ve zpravodajství vybraných médií. Práce shrnuje vznik a posilování online médií, především fenoménu sociálních sítí na konkrétním příkladu sociální sítě Facebook, a jejich vliv na proměnu mediální sféry, zpravodajských hodnot i zdrojů. V rámci analýzy textů obsahujících výraz Facebook ve zvolených obdobích let 2009 a 2011 práce srovnává četnost příspěvků zmiňujících termín Facebook v denících Blesk, Hospodářské noviny a MF Dnes, i na zpravodajských serverech Aktuálně.cz a iDNES.cz. Na základě výsledků analýzy práce popisuje způsob a proměny práce se sociální sítí Facebook v českých médiích včetně jejího využívání jako zpravodajského zdroje, hodnotí změnu statusu sociální sítě Facebook ve společnosti a zmiňuje vztah příspěvků obsahujících zmínku o Facebooku ke zpravodajským hodnotám. Součástí textu je i průzkum agentury My.cz mapující přístup českých novinářů k sociálním sítím včetně praktického využívání sociálních sítí jako zpravodajských zdrojů.
|
|
|
Vnímání zpravodajských hodnot mezi novinářkami a pracovnicemi public relations
Záveská, Dominika ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Hejlová, Denisa (oponent)
Práce se zabývá vztahem genderu a zpravodajských hodnot. Shromažďuje teoretické podklady k analýze a pomocí kvalitativních a kvantitativních metod se snaží prozkoumat vnímání zpravodajských hodnot a procesu výběru zpráv mezi novinářkami a pracovnicemi public relations. Zjišťuje, zda mezi nimi existují nějaké rozdíly a jaké rozdíly to jsou a co je jejich příčinou. Některé výzkumníci či výzkumnice předpokládají rozdíly v hodnotovém sytému těchto žen - ženy pracující ve zpravodajství mají údajně více maskulinní perspektivu a vlastnosti, jež jsou přisuzovány spíše mužům (ať už jako výsledek socializace do profese, či jako osobní charakteristiku). První část výzkumu se skládá z dotazníkového šetření, které zjišťuje některé demografické a profesní charakteristiky a také hodnocení zpravodajských hodnot a témat. Kvantitativní analýza výsledků naznačila určité mírné rozdíly v charakteristikách i hodnocení kritérií a témat. Některé rozdíly by bylo možné chápat jako potvrzení výše zmíněného předpokladu. Jiné lze přisoudit odlišné povaze obou profesí. Dalším zjištěním je, že skupina public relations je v názorech a hodnoceních rozmanitější. Druhá část výzkumu, kvalitativní analýza hloubkových rozhovorů, naznačila, že z hlediska zpravodajských kritérií je význam genderu vnímám různě. Intenzita genderové...
|
|
|
Koncept zpravodajských hodnot a jeho vliv na výběr témat v týdeníku Respekt
Gaar, Dorian ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zpravodajstvím, konkrétně teorií zpravodajských hodnot, původně publikovanou roku 1965 Johanem Galtungem a Mari Holmboe Rugeovou. Po úvodní kapitole pojednávající o některých aspektech zpravodajství relevantních z pohledu této teorie (bulvarizace, selekce příběhů, teorie gatekeepingu) popisuje práce zevrubně původní koncept zpravodajských hodnot, shrnuje jeho hlavní dopady v oblasti mediálních studií a rovněž představuje pozdější studie, které koncept v různé míře revidovaly či zcela obměnily. Poté práce stručně představuje týdeník Respekt, neboť na toto médium jsou později dva koncepty zpravodajských hodnot (původní od Galtunga a Rugeové a pozdější od Harcupa a O'Neillové) aplikovány v rámci kvantitativní obsahové analýzy. Za sledované období prvního pololetí roku 2009 jsou v titulním tématu každého vydání hledány hodnoty z obou konceptů, nejprve přímo na obálce obsahující charakteristickou kresbu, poté případně v samotném článku. V závěru jsou prezentovány výsledky zastoupení hodnot z obou konceptů a je zhodnocen celkový význam teorie zpravodajských hodnot na výběr titulního tématu v týdeníku Respekt.
|
|
|
Občanská válka v Sýrii ve zpravodajství The New York Times a Mladé fronty Dnes: komparativní studie
Bartyzalová, Michaela ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na válečné zpravodajství a srovnává způsob informování o občanské válce v Sýrii mezi českým deníkem Mladá fronta Dnes a americkým deníkem The New York Times. V úvodní teoretické části práce je stručně představen koncept zpravodajství, proces výběru zpráv a nastolování agendy. Konkrétněji je představeno válečné zpravodajství, s ním spojená propaganda a historický vývoj válečného zpravodajství. Následně jsou konkrétně popsána čtyři teoretická východiska, na základě kterých byly formulovány výzkumné otázky. Jako metoda výzkumu byla zvolena kvantitativní obsahová analýza. Výzkumná část se zaměřuje na zjištění míry femininity a maskulinity ve zpravodajství. Dále pak na tři konkrétní zpravodajské role, jejichž teoretický koncept popsali ve svém textu autoři Daya Kishan Thussu a Des Friedman. Cílem analýzy bylo také identifikovat zdroje ve formě přímých promluv mluvčích, které oba deníky při informování o válce používají. V neposlední řadě má být ověřen koncept vlastenectví tak, jak ho popisuje Philip Seib. Závěr práce nabízí výsledky analýzy a srovnání zpravodajství o syrské občanské válce mezi českým a americkým deníkem.
|
|
|
Mediální pokrytí finále florbalové extraligy mužů a žen před a po zavedení Superfinále
Voltr, Vít ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Diplomová práce "Mediální pokrytí finále florbalové extraligy mužů a žen před a po zavedení Superfinále" se zaměřuje na vliv zavedení Superfinále na mediální zobrazování finále nejvyšších florbalových soutěží. V úvodní části se práce věnuje vztahu médií a sportu obecně, popisu zpravodajských hodnot, typů zpráv, ale také popisu historie florbalu u nás i ve světě. Rozebráno je rovněž zobrazování malých sportů v médiích. Samotný výzkum je potom věnován způsobu a intenzitě referování o finálových sériích nejvyšších florbalových soutěží mužů a žen. Kvantitativní část výzkumu je zaměřena na množství mediálního prostoru, které zkoumané události dostávají, na typologii zpráv, které se v jednotlivých zkoumaných letech objevují, a na zjištění dalších měřitelných vlastností vydaných mediálních obsahů. Kvalitativní výzkum potom zkoumá změny, které v mediálním pokrytí finále nejvyšších florbalových soutěží přineslo zavedení Superfinále, a to hlavně z hlediska zpravodajských hodnot využitých zkoumanými médii. Práce hodnotí zavedení Superfinále z hlediska mediálního zájmu a může sloužit jako návod při rozhodování o podobných změnách v jiných sportech.
|
|
|
Titulní fotografie v českých a zahraničních denících v kontextu zpravodajských hodnot
Nosková, Anna ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
v českém jazyce Razantní nárůst objemu obrazových informací objevujících se v médiích je jevem majícím své kořeny v období přechodu od moderny k době postmoderní, tedy v zásadě nic úplně nového. Nicméně s nástupem digitální kultury a technologií došlo k dalšímu velmi výraznému prohloubení tohoto důrazu kladeného na obrazové informace. Nová média, prostředí počítačových a v poslední době zejména sociálních odstranila problém dob předchozích, tj. obtížný přístup k informacím nebo jejich nedostatek, a nahradila ho problémem z opačného konce spektra, a to jak se v záplavě informací orientovat. Důraz na vizuální informace a sdělení je pak logickou reakcí na tuto situaci, protože obrazová sdělení je dle všeobecně rozšířeného názoru možné konzumovat, třídit, prohlížet a dekódovat rychleji, než např. informace textové. Nicméně obrazové informace trpí ve službách mediálního světa podobnými nešvary jako informace jakéhokoliv jiného typu - jsou vždy vyjádřením nějakého stanoviska, postoje, nastavení. Jakkoliv se fotografie díky mnoha svým parametrům (mechanický proces vzniku pomocí technického aparátu, závislost na přítomnosti referentu zobrazení před kamerou, indexikálně- ikonický charakter fotografických obrazů, mýtus pravdivosti fotografického obrazu, atd.) může jevit jako objektivnější, než jiná média, ve...
|
|
|
Kognitivní chyby v procesu masové komunikace
Zíka, Vojtěch ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Tato práce je založena na předpokladu, že se lidé v důsledku duálního systému myšlení při rozhodování opírají o širokou škálu přibližných pravidel (heuristik), která způsobují předvídatelné a systematické chyby v úsudku (kognitivní biasy). Ačkoliv je toto východisko typické především pro obory jako behaviorální ekonomie nebo behaviorální právo a ekonomie, není důvod se touto optikou nedívat i na jiné vědní disciplíny, jako je například studium mass mediální komunikace. Tato práce proto nabízí analýzu trhu s informacemi, kde na nabídkové straně stojí producenti (např. mediální organizace) a na poptávkové straně spotřebitelé (publika), se zaměřením na faktory vedoucí k tomu, že se vnímaný popis události může od této události diametrálně lišit. Jedním z kognitivních biasů, které u jedinců způsobují odlišné vnímání stejného mediálního obsahu je efekt nepřátelských médií. V jeho důsledku sympatizanti se společensky kontroverzním tématem mají tendenci vnímat informace v médiích jako nepřátelské vůči jejich vlastnímu názoru. Dosavadní výzkum dospěl k závěru, že nepřátelské vnímání informací je u sympatizantů vyvoláno především dosahem sdělení, který je vysvětlován pomocí selektivní kategorizace - sympatizanti z opačných táborů sice vidí stejný obsah, ale vnímají ho s odlišnou valencí. Tato valence je obsahu dodána...
|
|
|
Gatekeeping ve zpravodajství ČT1 a TV Nova
Holubová, Hana ; Hronová, Tereza (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Gatekeeping ve zpravodajství ČT1 a TV Nova je zaměřena na proces gatekeepingu v nejsledovanější komerční televizi a ve veřejnoprávní televizi. Gatekeeping je proces, ve kterém se rozhoduje, která informace nebude zpracována jako zpráva, a která naopak zpracována bude a stane se zprávou, která bude odvysílána v televizní zpravodajské relaci. Tento proces řídí gatekeepeři (vrátní), na kterých rozhodovací procesy závisí. V práci je věnována kapitola dosavadním výzkumům procesu gatekeepingu a jedna kapitola nejkomplexnějšímu výzkumu gatekeepingu od Pamely Shoemakerové. Další kapitoly se věnují zdrojům informací v ČR, zpravodajským hodnotám a výzkumům zaměřeným na zjištění, kdo se objevuje jako promlouvající osoba ve zprávách. Praktická část bakalářské práce je založena na hloubkových rozhovorech s jednotlivými gatekeepery ve zpravodajské redakci ČT1 a TV Nova. Cílem bakalářská práce je zmapovat, jak fungují rozhodovací procesy (kdo určuje téma zprávy, kdo nechává zprávu nahradit jinou) ve zpravodajství ČT1 a TV Nova. Z každé redakce byli dotázáni 4 gatekeepeři, kterým byly položeny otázky ohledně procesu rozhodování o tématech, byli dotázáni, které zpravodajské hodnoty jsou podle nich pro zprávu nejdůležitější, podle čeho vybírají osoby, které budou promlouvat ve zprávách, zda mají...
|
host ::
RSS.